Vítězný návrh podoby Parku Čtyři Dvory

Z hodnotícího zasedání soutěžní poroty, které se uskutečnilo 16. dubna 2012, vzešel jako vítěz soutěžní návrh číslo 3 autorů Petra Veličky (Velké Meziříčí), Davida Prudíka (Brno) a Markéty Veličkové (Čechtín).

Autorský tým

Autoři:
Markéta a Petr Veličkovi - krajinářští architekti
David Prudík - architekt

Postprodukce:
Jan Cyrany - vizualizace
Jitka Calabová - grafika

Výroba:
Kateřina Koudelová
Eva Teplická
Terezie Havlíková
Jan Zemánek - autor lavice Vagabund

Výtah z průvodní zprávy 

Vzhledem ke geologickým podmínkám území (jílovitosti půdy, která udusí novou výsadbu nepředpěstovanou v těchto podmínkách) byl jako vůdčí koncept práce s vegetací zvolen princip řízené sukcese. Park je navržen jako nástup do krajiny. Krajina - prostor s neřízenou sukcesí, je logickým a přirozeným pokračováním sukcesních ploch parku. Park 4Dvory se z krajiny nevymezuje, ale do krajiny se postupně "noří". Je zvoleným konceptem přirozeně propojen s bezprostředním i vzdálenějším prostorem přírodě blízkých společenstev v místě bývalého vojenského prostoru i ekosystému nedalekých rybníků.

Nástupy do parku jsou navrženy v místech vyústění ulic budoucích nových bytových domů. Cestní síť je účelově koncipována pro obsluhu všech potřebných aktivit v parku, spojuje místa nástupů s potenciálními cíli návštěvníků parku a vytváří přirozenou tkáň území. Vzhledem k podmáčenosti území je cestní síť založena na nasypaném terénu. Násypy cest je pak členěna plocha území na dílčí plochy jednotlivých stupňů sukcese. Těmito jednoduchými prostředky se snažíme docílit výtvarně přesvědčivého a proporčně vyváženého prostoru, který spolu s kavárnou (vycházející z celkové koncepce) přináší osobitost respektující okolí, zároveň však může existovat i jako samostatně fungující celek nezávislý na časové ose proměny okolní městské krajiny.

Umělé osvětlení parku je intimní. Počet sloupů veřejného osvětlení je minimalizován a sloupy jsou umístěny pouze v křížení cest. Prostor u kavárny je osvětlen kavárnou a osvětlením jejich dřevěných teras.

Princip řešení vegetace

Základním přístupem je vzhledem k problematičnosti klasického zakládání vegetačních prvků ponechání větší části parku přirozenému vývoji. Plochy jsou rozděleny na stupně 1-3 dle intenzity zásahu do spontánně vznikajícího společenstva. Za daných stanovištních podmínek by na stanovišti přirozeně vznikla jedlová doubrava, přičemž mladší sukcesní fáze zahrnují vývoj od travobylinného společenstva, přes keřové a stromové nálety až po vzrostlý les. Významnou roli hrají terénní nerovnosti, které vytváří mozaiku sušších a vlhčích míst.

Cílem je sledovat přirozený vývoj společenstva a směřovat jej žádoucím směrem tak, aby na jednotlivých plochách bylo udržováno určité sukcesní stádium (bylinné, keřové, stromové). Řízená sukcese tedy spočívá v monitoringu a pravidelném zásahu do ploch , nicméně v porovnání s klasickou parkovou úpravou výrazně snižuje náklady na údržbu.

1. bylinné společenstvo - luční trávník, vyšší traviny
Zásahy spočívají v pravidelném sečení kolem cest, eliminaci náletů dřevin a větších enkláv ruderálních bylin
bylinné druhy: třtina křovištní, chrastice rákosovitá, skřípina lesní, ostřice jarní, bika ladní; vlhkomilné luční byliny

2. keřové společenstvo s nálety stromů do 4 m výšky
Zásahy spočívají v odstraňování invazních dřevin, příliš hustých náletů a stromů nad 4m výšky.
stromy: bříza, osika, vrba bílá, vrba křehká, topol, planá třešeň, lípa srdčitá, borovice keře: šípek, keřové vrby, trnka

3. mladý les - souvislé stromové a keřové patro - fáze mladého lesa se stromy do 30 cm průměru kmene
Zásahy spočívají v odstraňování invazních dřevin a stromů nad 30cm průměru kmene.
stromy: bříza, osika, vrba bílá, vrba křehká, topol, planá třešeň, borovice, jasan, dub letní keře: šípek, keřové vrby, trnka

Pro založení těchto sukcesních ploch předpokládáme spolupráci fytocenologů a ochránců přírody při koordinaci sběru místního výsevního či sadebního materiálu v okolních rostlinných společenstvech.

Hřiště

Celková koncepce ploch pro různé typy hřišť vychází ze zadání a z potřeby co nejlogičtěji navázat jednotlivá místa v parku tak, aby byla zajištěna obslužnost nejen pro zázemí kavárny. To umožňuje propojení asfaltovým povrchem inline dětského hřiště prostoru skateparku a tím i navázání inline trasy v rámci navrhovaných cyklostezek dále do okolí parku.

Multifunkční hřiště pro míčové hry je navrženo v rámci rozměrů pro možné sporty široké škály míčových her a je obklopeno plotem , který je zároveň předpokládanou konstrukcí pro popínavé rostliny. Ty jsou jedinou vysazovanou vegetací v našem návrhu.

Dětské hřiště je jednoznačně odděleno konceptem tak, aby nedocházelo k vzájemnému negativnímu setkávání těchto aktivit a je doplněno prvky, optických i akustických jevů.

Současně je navrženo dětské vodní hřiště, které bude zároveň při svém využívání dotovat jednu ze sukcesních ploch, čímž vznikne i jiné rostlinné společenstvo než v ostatních plochách. Díky zdroji vody tato plocha bude v zimě využitelná pro vytvoření přírodního kluziště.

Fitstezka je navržena na dřevěné pochůzí lávce, která je součástí nejméně zásahové sukcesní plochy. Také z tohoto důvodu se snažíme provoz na této stezce jasně vymezit mírným vyvýšením konstrukce nad okolní terén.

Kavárna

Kavárna není navržena jako soliterní objekt vystupující z rovinatého terénu parku, ale jako přirozené terénní vyvýšení, terénní vlna. Je nedílnou součástí cestní sítě, částečně uzavřeným mimoúrovňovým křížením cest. Kavárna je osazena v místě nejvyššího převýšení na pozemku jako podnož páteřní cesty územím, jež jde po její střeše a vybíhá do krajiny. Vytváří tak jediné výškové vyvýšení v území a nabízí "rozhledy" do parku; hierarchicky vyzdvihuje nejdůležitější komunikaci v území. Zároveň je průchodem mezi skate parkem a dětským hřištěm. Meze cest zapřené zábradlím plynule pokračují po střeše objektu. Procházející chodec je stále v parku. Nad vrchlíkem zaklenutí kavárny je cesta rozšířena ve vyhlídku.

Objekt kavárny obsahuje odbytovou plochu se zázemím skladu kavárny a půjčovny a sociální zařízení pro potřeby parku (wc muži, ženy a invalidé). Kavárna s odbytovou plochou cca 85 m2 pro 32 návštěvníků může být v teplých měsících rozšířena o oboustranné terasy - východní a západní.

Vzhledem k tvarování kavárny v podélném směru jako přirozené terénní muldy je konstrukčně navržena z monolitického železobetonu. Její bezúdržbová fasáda je rovněž navržena z pohledového železobetonu. Tepelná izolace stěn z extrudovaného polystyrenu, izolace střechy pěnovým sklem. Obvodové podélné zdi zabíhající mimo půdorys do prostoru se stávají opěrnými zdmi mezí okolního terénu.

Související dokumenty ke stažení:

Koncept návrhu a vizualizace

Níže uvedené snímky jsou výřezem z celkem čtyř prezentačních panelů soutěžního návrhu